Jak vznikl život na Zemi? Nový pohled na starou záhadu
Vznik života na Zemi je jednou z největších záhad vědy. Jak se z neživé hmoty stala živá, je otázka, která fascinuje vědce po desetiletí. Nová studie z července 2025 přináší nový pohled na tuto problematiku, naznačující, že spontánní vznik života mohl být mnohem složitější, než jsme si dříve mysleli. Robert G. Endres z Imperial College London využil pokročilých matematických metod k prozkoumání této otázky.
Komentář od autora
“Není to skvělé? 😄 Vědci zjistili, že RNA mohla vzniknout i mimo živé organismy. Takže život je možná i dost „podivínský“.”
Matematická analýza a výzvy abiogeneze a vznik života
Endresova studie se zaměřuje na složitost vzniku prvních biologických struktur za podmínek, které pravděpodobně panovaly na rané Zemi. Používá teorii informace a algoritmickou složitost, aby pochopil, co by bylo potřeba k tomu, aby se první živá buňka, tzv. protocell, spontánně sestavila z chemických stavebních bloků.
Tato ilustrace rané Země zahrnuje kapalnou vodu a také magmu prosakující z jádra planety v důsledku velkého nárazu. Vědci z NASA zkoumají chemii, která mohla existovat v této době v historii planety. Foto: Simone Marchi
Tento přístup odhaluje, jak nepravděpodobné by bylo, aby se taková událost stala přirozeně. S rostoucí složitostí potřebné struktury totiž šance na úspěch rapidně klesají, podobně jako byste se snažili napsat článek náhodným házením písmen na stránku.
Význam entropie a principy fyziky
Studie naznačuje, že spoléhání se pouze na náhodu a přirozené chemické procesy nemusí dostatečně vysvětlit vznik života v dostupném časovém rámci na rané Zemi. Přirozená tendence systémů směřovat k většímu chaosu (entropie) představuje značné překážky pro vytvoření vysoce organizovaných struktur potřebných k životu.
To však neznamená, že vznik života je nemožný. Spíše to poukazuje na nedostatečnost našeho současného porozumění. Objevování fyzikálních principů, které by mohly překonat tyto informační bariéry, zůstává velkou výzvou pro biologickou fyziku.
Alternativní teorie a jejich kontroverze
Studie rovněž připomíná, že některé z největších záhad vesmíru stále čekají na svá řešení. Mezi nimi je i hypotéza řízené panspermie, kterou původně navrhli Francis Crick a Leslie Orgel. Ta spekuluje, že život mohl být záměrně zaset na Zemi pokročilými mimozemskými civilizacemi.
Důkazy o některých z nejstarších forem života na Zemi lze nalézt v precipitatech hydrotermálních vývěrů. (Foto: NOAA)
Tato myšlenka, i když kontroverzní, zůstává logicky otevřenou alternativou, ačkoli autor studie poznamenává, že výběr této teorie by mohl být v rozporu s Occamovou břitvou, principem, který upřednostňuje jednodušší vysvětlení.
Tento výzkum nevyvrací možnost přirozeného vzniku života na Zemi. Místo toho kvantifikuje matematické výzvy spojené s tímto procesem a naznačuje, že možná potřebujeme objevit nové fyzikální principy či mechanismy, které by mohly překonat tyto bariéry. Studie představuje důležitý krok k tomu, aby se studium vzniku života stalo matematicky rigoróznějším a připomíná nám, že kombinace matematické preciznosti s biologickými otázkami může odhalit nové hloubky v těchto starodávných záhadách.